Poruchy příjmu potravy (drunkorexie, orthorexie, bigorexie, záchvatovité přejídání)
Drunkorexie
Tato ne zcela známá, ovšem velmi nebezpečná až život ohrožující porucha příjmu potravy bývá také nazývána alkorexie. Už název sám napovídá, že se jedná o kombinaci alkoholismu a anorexie (nebo bulimie). Cílovou skupinou jsou studenti středních a vysokých škol. Dnes se to týká 35% z nich a to zejména žen, které touží po štíhlé postavě a zároveň po nekončících večírcích, ale ani muži nejsou imunní. Lidé s touto poruchou snižují příjem potravy na minimum. Výsledek je tedy ten, že pacienti třeba celý týden nejí vůbec nebo přijímají jen velmi omezené množství kalorií, aby následně mohli vypít více alkoholických nápojů, aniž by se museli obávat kil navíc. Alkohol zahání hlad a snižuje strach z tloušťky. Drunkorektici také míchají tvrdý alkohol a energetické nápoje obsahující kofein, který zvyšuje látkovou přeměnu a tím i energetický výdej. Tato nevhodná kombinace způsobuje vzestup krevního tlaku a srdeční činnosti, lidé nejsou schopni vnímat únavu, což může vyústit v kolaps nebo náhlé úmrtí. Velké nebezpečí vyplývá z faktu, že alkohol se v prázdném žaludku vstřebává mnohem rychleji, což může vyvrcholit akutní intoxikací neboli otravou alkoholem. U lidí s poruchou příjmu potravy se také může rozvinout závislost na alkoholu v mnohem kratší době. Při této poruše se vyskytují rizika plynoucí jednak z anorexie (bulimie) a jednak ze samotného alkoholismu. Anorexie (bulimie) může způsobovat rozvrat vnitřního prostředí organismu, poruchy termoregulace/imunity/sexuálních funkcí/menstruačního cyklu, zažívací potíže, anémie, dehydrataci, poškození chrupu, vypadávání vlasů, zlomeniny kostí. Co se týče psychiky, tak ta je porušená stejně jako u ostatních poruch příjmu potravy. Lidé trpí úzkostí a nespokojeností při pohledu do zrcadla. V mnoha případech se objevuje tzv.: pomejdanová deprese pramenící z obrovského množství požitého alkoholu a popřípadě jídla, protože v opilosti drunkorektici pozapomenou na svůj problém a cpou se různými pochutinami, což si druhý den samozřejmě vyčítají a dostavují se pocity viny. Nemocní si přestávají rozumět s okolím, dochází k odcizení od společnosti, k pocitům osamělosti, k výkyvům nálad. Organismus je náchylnější k poškození z přílišného užívání alkoholu a můžou se tedy vyskytovat jaterní onemocnění, vysoký krevní tlak, onemocnění slinivky břišní, poruchy krvetvorby a další. Alkohol ničí nejen svého uživatele, ale i jeho okolí. Způsobuje poruchy vědomí, myšlení, chování, vnímání, což velmi narušuje vztahy s blízkými lidmi. Alkoholik bývá podrážděný, agresivní, nemůže spát, nedokáže se soustředit, pozorovány jsou i poruchy paměti. Zvyšuje se pravděpodobnost rakoviny děložního čípku i prsu. Právě častá konzumace alkoholu způsobuje vyšší výskyt těchto onemocnění i u lidí nižších věkových kategorií. Může se objevovat tzv. alkoholová epilepsie. Řešení drunkorexie je složité vzhledem k tomu, že vlastně zahrnuje léčbu dvou nemocí. Vypomoci zde může psycholog, psychiatr, kladný efekt mají i skupinové terapie. Je důležité, aby byl nemocný obklopen svými nejbližšími, kteří mu poskytnou oporu a pomůžou k návratu do normálního života.
Orthorexie
Název této poruchy pochází z řečtiny, ze slov orthos (správný) a orexis (chuť). Dá se v podstatě říci, že to je jakási patologická posedlost zdravou výživou, kterou poprvé popsal americký lékař Steven Bratman ve své knize Fanatici zdravé stravy (Healtfood Junkies). Čerpal ze svých vlastních zkušeností, neboť i on se stal závislým na zdravé výživě. Záhy si však uvědomil, že tento životní styl má negativní dopad jak na způsob stravování, tak i na tělesné a psychické zdraví člověka. Zaujal mě nadpis jednoho internetového článku, v němž orthorektici byli nazváni feťáky zdravé výživy. Samozřejmě je v naprostém pořádku jíst zdravé věci, jako zeleninu a ovoce a vyhýbat se sladkostem, tučným jídlům a podobně, ale nemělo by se to přehánět. Celá choroba začíná nevinně, plíživě, pouhým zájmem o zdravou stravu, o bio obchody, o výrobu potravin. Orthorektici jsou nejprve svým okolím obdivováni, poněvadž dodržování zdravého životního stylu je v dnešní době unikum. Později však nemocní odmítají požívat vše, co nemá před názvem slovo BIO. Zkoumají nezdravá jídla, později i zdravá jídla, která se jim zdají být také nedostatečně bezpečná, takže celá situace vede k redukci jídelníčku. Nechodí do restaurací, na návštěvách si odepírají jídlo. Nemocní hubnou, trpí podvýživou a mají strach, co by se stalo, kdyby náhodou někdy podlehli něčemu nezdravému. S postupem času jim začnou chybět různé látky tělu potřebné, např. vápník, železo, vit.B12 a jiné. Po nějaké době se objevují úzkosti, deprese, pocity osamění, nezájem o kontakt s lidmi, kteří se nestravují stejným způsobem, protože si s nimi zkrátka nemocní nemají co říct. Rozvíjí se zdravotní i kosmetické problémy, jako například osteoporóza, ztráta menstruace, vypadávání vlasů, špatná pleť. V určitých rysech se tato nemoc podobá anorexii, ale důvody vedoucí k této chorobě jsou odlišné a tím pádem i léčba je různá. Anorektici se zabývají množstvím přijatého jídla, orthorektici kvalitou jídla. Toto onemocnění se daří velmi dlouho skrývat a z toho pramení to největší nebezpečí. Mnohdy si ani postižení neuvědomují svou poruchu. V takovém případě by si měli udělat tzv. Bratmanův test, který je k nalezení na internetu a jedná se o otázky typu:
„Plánujete svůj jídelníček několik dní dopředu?“
„Přemýšlíte tři a více hodin denně nad dietou?“
„ Snížila se kvalita vašeho osobního života na úkor dodržování zdravého životního stylu?“
„ Máte pocit viny, když porušíte dietu?“
„Cítíte uspokojení, když se zdravě stravujete?“
Pokud ve většině případů odpoví kladně, měli by snížit zájem o zdravý životní styl anebo navštívit odborníka. Postižení jsou muži i ženy, většinou úspěšní, vzdělaní, zaměstnaní lidé okolo 30. a 40. věku života prahnoucí po perfekcionismu.
Bigorexie
Bigorexie, patřící mezi poruchy příjmu potravy, se nazývá také dysmorfofobie, muskulární dysmorfie, Adonisův komplex nebo obrácená anorexie. Při této duševní nemoci postižení nejsou spokojení s vlastním vzhledem, přijdou si drobní, slabí, nedostatečně vyvinutí. Z toho vyplývá závislost na cvičení nebo na posilování, díky kterému se snaží zmohutnit a přibrat na svalové hmotě. Dlouhodobé přetěžování poškozuje pohybový aparát a dochází tak k tzv. overuse syndromu. Tělo nemá kdy zregenerovat, neboť nemocní neodpočívají. Trénují i v případě nějakého zranění, protože si nedokážou představit klid na lůžku. Pokud nedostanou svou pravidelnou dávku cvičení, objeví se u nich nervozita a stres. Bigorektici přijímají nevyváženou stravu a různé potravinové doplňky s vysokým obsahem bílkovin a aminokyselin, které napomáhají tvorbě svalstva. Běžnou záležitostí je zneužívání anabolických steroidů, které je velice rizikové. Všechny tyto látky přetěžují gastrointestinální trakt, ledviny i játra. Dalším výsledkem této choroby je sociální izolace, jelikož postižení nemohou najít společné téma s lidmi, kteří nežijí stejným způsobem. Navíc tráví mnohem radši čas ve fitcentrech než ve společnosti, což vede ke ztrátě sociálních kontaktů. Je důležité si uvědomit, že ne každý svalovec z posilovny musí nutně být bigorektik. To, aby se u něj dala tato choroba diagnostikovat, musí splňovat minimálně dvě z následujících kritérií:
1) upřednostňuje trénink před pracovními a společenskými aktivitami
2) vyhýbá se aktivitám, při kterých je nutno se odhalit a nemůže-li se aktivitě vyhnout, je na něm patrná velká nervozita a stres
3) ani zdravotní problémy ho neodradí od pravidelného cvičení
4) žije v představě vlastní nedokonalosti, což významně ovlivňuje jeho osobní i pracovní vztahy.
Postižení si neuvědomují a nepřipouští, že jsou nemocní. Okolí je taktéž ze začátku vnímá spíše jako někoho, kdo pečuje o své zdraví a to, že by se mohlo jednat o nemoc, ani netuší. Tato choroba se týká většinou mužů, zejména kulturistů, ženám se vyhýbá, protože ty jsou naopak nuceny vypadat co nejhubeněji.
Záchvatovité přejídání
Jedná se o kompulzivní přejídání se, často označované jako BED (= binge eating disorder). Patří mezi poruchy příjmu potravy stejně jako anorexie nebo mentální bulimie. Na rozdíl od mentální bulimie nedochází k užívání projímadel nebo ke zvracení, které by kompenzovalo pravidelné záchvatovité přejídání. Nemocní jedí zbytečně obrovské porce jídla a to i tehdy, kdy nepociťují hlad a přestanou, až když se dostaví nepříjemné naplnění. Stydí se za své chování, a proto u jídla musí být sami. Pocit viny se dostavuje bezprostředně po jídle. To je důvodem, proč jsou záchvaty přejídání následovány omezováním příjmu potravy nebo dokonce hladověním v kombinaci s intenzivním cvičením. Nadváha tedy může být přítomna, ale také nemusí. Záchvatovité přejídání se musí objevovat 2x v týdnu minimálně po dobu 6 měsíců, aby se jednalo o BED. Příčinou této choroby bývají často psychické potíže, které vznikají při nespokojenosti se sebou sama nebo s okolním děním. Další spouštěč může být dnešní ideál krásy, držení diet nebo nálady. Nemocní nedokážou myslet na nic jiného než na jídlo a vše, co dělají, nějakým způsobem souvisí s jídlem. BED se týká obou pohlaví, častěji však žen v kterémkoli věku. Jako z každé poruchy příjmu potravy, tak i z této vyplývají různá zdravotní rizika: nedostatek vitamínů a minerálních látek v potravě často živinově neplnohodnotné a bohaté na cukry a tuky, nadváha až obezita, DM, problémy se srdcem a cévami, problémy s pohyblivostí a kloubním aparátem, rakovina. Porucha může přejít v anorexii nebo bulimii.
Ingrid Paterová